Sparingpartner

24. února 2018 - zdroj Ing. Michala Jakubův Záchranná stanice pro živočichy ZO ČSOP Vlašim

Sparingpartner

Péče o divoká zvířata hospitalizovaná ve vlašimské záchranné stanice nezahrnuje jen krmení, úklid ubikace a veterinární péči. Velmi důležitá je i psychika zvířete. Jedné labuti se zraněným křídlem tak nyní v léčení pomáhá handicapovaná divoká kachna.

„Tato labuť je u nás už asi tři měsíce. Byla odchycena u Kamenného přívozu. Má roztržené křídlo, protože se zamotala do nějakého pletiva,“ popisuje Petr Švingr, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ZO ČSOP Vlašim.

Léčená labuť velká s pomocnicí kachnou divokou, foto Archiv ZO ČSOP Vlašim

Ránu na křídle labuti veterinářka zašila a během léčení ošetřovatelé spolu s jejími nálezci monitorovali labutího společníka, který zůstal v přírodě. To proto, aby se léčená labuť mohla brzy vypustit opět do jeho blízkosti.

„Rána se ale hojí pomalu, vypuštění tak stále není možné a bílá pacientka přitom téměř odmítala potravu. Pokusili jsme se tedy přesunout k ní trvale handicapovanou kachnu divokou, jako takového sparingpartnera. A povedlo se. Labuť začala žrát a už jsou z nich kámoši,“ spokojeně pokračuje Petr Švingr.

Řada divokých zvířat má natolik citlivou nervovou soustavu, že pouhý stres z odchytu a života v zajetí je může zabít. Je potřeba proto ke zvířatům přistupovat citlivě a dopřát jim klid. Zvířata neví, že jim ošetřovatelé stanice chtějí pomoci. Vnímají je jako potenciální predátory.

„Kachna divoká byla ve voliéře s dalšími vodními ptáky. Ti ji ale na podzim začali doslova šikanovat a především lyska ji nechtěla pustit ke krmení. Kachna tak musela být oddělena. Její spojení s labutí je tak prospěšné pro oba. Kachna je navíc na přítomnost lidí již zvyklá a labuť tak neplaší,“ doplňuje pan Švingr.

Brzy snad tak labuť nabere lepší kondici a na jaře se bude moci vrátit zpět na svobodu. Kachna takové štěstí mít nebude. Pro následky zranění ve stanici bude muset zůstat. Jistě ale sama dlouho nezůstane.